uroníš nade mnou slzu
než dopadne na zem
stane se mlhou
v které zabloudím

jsem v záchvěvu
baron Prášil
co protáh jehlu
uchem velbloudím

poslední z nevážných
biju se v hruď
hovořím o zítřku
když čas ostré zuby cení

však jsem unavený
veterán vlastních snů
pod dekou strachu
kdy přijde odcházení