od pondělí do pátku
stáváš za oknem
a beze spěchu
svými vlasy
hřeben hladíváš

a na tuhle pohádku
zírám upřeně
pro útěchu
mlsných očí
a ty se podíváš?

všimneš si mého pohledu
proletí záclonou
hřeben se zastaví
sklopíš svůj zrak
jsi nesmělá, já plachý

říct ti to asi nesvedu
proti nám stojí
mé a tvé obavy
slova nám seberou
mé a tvé tajné strachy

touha je noční můra
ale myslím na to
že vše je v očích
a vše je v úsměvu
a jinak nic není

tak s grimasou trubadůra
dívám se, směju se
dřív než se otočíš
a mlčím blues
o našem míjení