zase se mnou šijou raraši
jsem Giacomo dneška
však z bot mi kouká sláma
jsem bez rozletu
má bárka snů havarovala

vysvětluješ, že mi haraší
definitivně, tečka!
ještě zalomíš rukama
střet našich světů
ale maminka tě varovala

jmenuješ několik nectností
včetně rozvracení rodin
srovnáš mě do latě
připoutáš k zemi
proklatejma okovama

zavřený v horní místnosti
přesýpacích hodin
mám silné závratě
a ztrácí se mi
pevný písek pod nohama

.
..
.

ještě že v další okamžik
přišlo probuzení...