jako dva blíženci
nikdy nerozloučeni
za plotem konvencí
splyneme do souznění

na každém nároží
měníme převleky
nemůžem neprožít
slova a doteky

teď kolem prolít čas
vzdát svůj hold nekonečnu
jeden bod pojí nás
k tvé křivce tisknu tečnu

čas ani prostor není
dál není už nic známé
jen v počátku všeho dění
my dva se protínáme