Sedím tak u sklenky
v příjemném šeru
baru U Nepaměti,
kde dávaj mi na sekeru.

Přineste účet,
zaplatím dluhy,
abych to stihnul
než budu tuhý.

Na cestu vezmu si
pár kousků do bandasky.
A budu vzpomínat
kde jsou dnes první lásky.

A tak lok za lokem
budu dál přemýšlet
kam jsme to kráčeli
a jak moc se změnil svět.

Snad je to celé
bláznovství čiré.
Kde je Vám konec,
Vladimíre?