k téhle básničce mě inspiroval životní osud jednoho kamaráda... tedy G, tahle je věnovaná tobě...

kapky deště ředí proudy krve
už utichla lítého boje vřava
a ty pomalu procitáš teprve
a díváš se doleva, doprava

hlava tě bolí, jak by ne
a v uších ti pořád zvoní
"bojuj a sláva tě nemine"
ta slova se hlavou honí

chtěl jsi se vším seknout
a tak když oficír verboval
nechtěl jsi mu odřeknout
aniž by ses na co ptal

chtěl ses pro ni obětovat
pro tu ženu, cos jí věřil
lásku nechtěla opětovat
a ty jsi ještě přežil

přežil, i když zemřít chtěl
a kolem tebe pluky leží
mrtvých přátel i nepřátel
ty věříš tomu jenom stěží

teprv když jsi uviděl
své přátele na smrt jít
zoufale jsi záviděl
jak všichni chtějí žít

tak teď vstaň, krkavce odežeň
z těl těch co neměli štěstí
a zažeň vodou velkou žízeň
vůli k smrti rozdrť pěstí!

...
...

slávu snad, čest nikoli
tu nedohledáš na poli
ni na poli šachovnice
ni tam kde rostou makovice
pouze na tom poli jest
kde nevzdáváš se - tvoje čest