Nejotravnější banka roku
01.02. 2011
Nevím proč a za co jsem trestán, ale dnes jsem musel opět čelit bezmezné vlezlosti pracovníků CitiBank. Okamžitě to ve mně vyvolalo vzpomínky na zkušenost se stejnou bankou před několika lety. Šel jsem zaplatit natankovaný benzín a měl jsem docela na spěch, když v tom mě zastavila neznámá slečna s deskami.
/*
"Dobrý den, máte zájem o naši kreditní kartu?"
"Ne."
"To je výborné, tak pojďte do naší provizorní kanceláře a sepíšeme to spolu"
(nevím, co chtěla sepisovat na tom, že nemám zájem o žádné jejich služby, ale chtěl jsem to co nejrychleji odbýt, tak jsem šel)
"Vyplníme spolu krátký formulář. Jak se jmenujete?"
(vyjmenoval jsem svoje nacionále, při zmínění adresy se slečna radovala, že někde za rohem bydlela, což mají možná v metodické příručce)
"Jste zaměstnaný?"
"Ano."
"A kde děláte?"
"XYZ software"
"Jak se píše to software?"
(wtf? řekl jsem si pro sebe a odhláskoval jsem software)
"Tam děláte jako manažer nebo něco takového?"
"IT"
"Vypadáte na to, hehe"
(to byla lichotka nebo co? zvednul jsem obočí)
"A v případě, že by se s vámi něco stalo, na koho převedeme zůstatek na kartě?"
"Na bratra"
"A jak se jmenuje bratr?"
(předpokládejme, že já se jmenuju John Doe)
"Jim Doe"
"Taky Doe?? (velmi překvapeně)
"To se tak u sourozenců stává, že mají stejné příjmení."
(následovalo ještě pár wtf okamžiků, kdy jsem se musel držet, abych si nezačal ťukat na čelo a sdělení, že slečna se jmenuje Kateřina a že kdybych chtěl, můžu se jí ozvat na přiložené číslo - co myslíte, ozval jsem se? :-D)
*/
Nemám rád vlezlost a hloupost. Překousl jsem obojí a slečna snad dostala prémie. Za týden mi přišlo poštou sdělení, že nejsem pro tento produkt CitiBank vhodný kandidát, což mě vlastně dost potěšilo.
Podobný scénář se opakoval dnes, o několik let později. Opět jsem šel platit benzín a při cestě od pokladny mě zastavila slečna s deskami.
/*
"Dobrý den. Bla bla bla bla bla bla..." (tuna řečí o tom, jak potřebuju kreditní kartu od CitiBank, se kterou budu šetřit a využívat výhody)
"Já vám tu kartu pošlu domů, vy si jí do měsíce zaktivujete a bla bla bla bla bla..." (opět zopakováno jak budu šetřit a jak je to skvělé a ani po čtvrt hodině slečnu nenapadlo se mě zeptat jestli mám zájem o nějakou kartu od CitiBank nebo jestli se s ní vůbec chci bavit, zeptal jsem se tedy sám)
"A co když tu kartu vůbec nechci, ušetříte si veškerou administrativu a nemusíte mi nic posílat."
"Ale já jí mám taky a bla bla bla bla..." (potřetí zopakovala jak budu šetřit a využívat výhody u všech partnerů CitiBank)
"Ale já jsem se svými současnými finančními produkty spokojený a žádné další nechci. Měl bych s tou kartou víc problémů než užitku. Kartou skoro neplatím a když, tak mi bohatě stačí ty karty, které už mám."
"Ale na nich nešetříte a bla bla bla bla..." (už to bylo vážně ubíjející)
"Já stejnak nic nekupuju u těch vašich partnerů a i kdybych kupoval, tak mě nějaký šesták nespasí"
"Můžete nakupovat jídlo"
"Za čtyři rohlíky ve večerce vaší kartou nezaplatím"
"Nebo můžete platit za dovolenou"
"Dovolenou si organizuju sám a ne přes cestovku. Když potřebuju, koupím si letenku a je hotovo"
"A naší kartou můžete platit i v zahrničí a šetřit a využívat výhody a bla bla bla bla bla.." (vážně to zopakovala ještě jednou??)
"Svojí zlatou Visou taky můžu platit po celém světě a nemám s tím problém"
*/
Ztratil jsem ještě asi další čtvrthodinu života neustálým opakováním toho, že tu kartu vážně nechci a ať mi jí neposílá domů. Bál jsem se, že boj s větrnými mlýny je marný, ale nakonec mě slečna propustila a mohl jsem jet domů, věnovat se smysluplnějším věcem. Pokud se někdy bude hlasovat o nejotravnější banku roku, mám jasného vítěze.
Často to na mě také zkouší různé firmy najaté mým operátorem.
/*
"Dobrý den, já jsem ze společnosti XYZ, partnera vašeho operátora a chci vám nabídnout výhodné služby. Máte chvíli času?"
"Ano, povídejte" (odpovídám ze slušnosti)
"Chtěl bych vám nabídnout neomezené volání na pět čísel zdarma, 24 hodin denně"
"Proč bych někomu volal 24 hodin denně? Já mám lepší věci na práci."
"No to je moc výhodné, zaplatíte jenom 400 korun měsíčně a máte volné minuty a bla bla bla bla..." (sakra neříkal před chvílí slovo "zdarma"?? odkdy jsou čtyři stovky zadarmo?)
"Ale já volám málo a neznám pět lidí, kterým bych chtěl nebo potřeboval volat"
"To se vám vyplatí, když neprovoláte volné minuty, můžete si je převést do dalšího měsíce"
"Takže budu mít na konci roku všechny ty volné minuty a můžu s nima dláždit ulice. Za poslední dva roky jsem provolal hodinu a půl a nevím, proč bych to měl měnit."
"Ještě si to rozmyslete, je to vážně výhodné" (umí ten člověk matematiku na úrovni základní školy?)
"Opravdu si myslíte, že když teď utratím za telefon asi 20 korun měsíčně je pro mě výhodné, abych dal měsíčně 400 a vyhodil je z okna? Děkuji, mějte se."
*/
V jakém světě to žijeme?
/*
"Dobrý den, máte zájem o naši kreditní kartu?"
"Ne."
"To je výborné, tak pojďte do naší provizorní kanceláře a sepíšeme to spolu"
(nevím, co chtěla sepisovat na tom, že nemám zájem o žádné jejich služby, ale chtěl jsem to co nejrychleji odbýt, tak jsem šel)
"Vyplníme spolu krátký formulář. Jak se jmenujete?"
(vyjmenoval jsem svoje nacionále, při zmínění adresy se slečna radovala, že někde za rohem bydlela, což mají možná v metodické příručce)
"Jste zaměstnaný?"
"Ano."
"A kde děláte?"
"XYZ software"
"Jak se píše to software?"
(wtf? řekl jsem si pro sebe a odhláskoval jsem software)
"Tam děláte jako manažer nebo něco takového?"
"IT"
"Vypadáte na to, hehe"
(to byla lichotka nebo co? zvednul jsem obočí)
"A v případě, že by se s vámi něco stalo, na koho převedeme zůstatek na kartě?"
"Na bratra"
"A jak se jmenuje bratr?"
(předpokládejme, že já se jmenuju John Doe)
"Jim Doe"
"Taky Doe?? (velmi překvapeně)
"To se tak u sourozenců stává, že mají stejné příjmení."
(následovalo ještě pár wtf okamžiků, kdy jsem se musel držet, abych si nezačal ťukat na čelo a sdělení, že slečna se jmenuje Kateřina a že kdybych chtěl, můžu se jí ozvat na přiložené číslo - co myslíte, ozval jsem se? :-D)
*/
Nemám rád vlezlost a hloupost. Překousl jsem obojí a slečna snad dostala prémie. Za týden mi přišlo poštou sdělení, že nejsem pro tento produkt CitiBank vhodný kandidát, což mě vlastně dost potěšilo.
Podobný scénář se opakoval dnes, o několik let později. Opět jsem šel platit benzín a při cestě od pokladny mě zastavila slečna s deskami.
/*
"Dobrý den. Bla bla bla bla bla bla..." (tuna řečí o tom, jak potřebuju kreditní kartu od CitiBank, se kterou budu šetřit a využívat výhody)
"Já vám tu kartu pošlu domů, vy si jí do měsíce zaktivujete a bla bla bla bla bla..." (opět zopakováno jak budu šetřit a jak je to skvělé a ani po čtvrt hodině slečnu nenapadlo se mě zeptat jestli mám zájem o nějakou kartu od CitiBank nebo jestli se s ní vůbec chci bavit, zeptal jsem se tedy sám)
"A co když tu kartu vůbec nechci, ušetříte si veškerou administrativu a nemusíte mi nic posílat."
"Ale já jí mám taky a bla bla bla bla..." (potřetí zopakovala jak budu šetřit a využívat výhody u všech partnerů CitiBank)
"Ale já jsem se svými současnými finančními produkty spokojený a žádné další nechci. Měl bych s tou kartou víc problémů než užitku. Kartou skoro neplatím a když, tak mi bohatě stačí ty karty, které už mám."
"Ale na nich nešetříte a bla bla bla bla..." (už to bylo vážně ubíjející)
"Já stejnak nic nekupuju u těch vašich partnerů a i kdybych kupoval, tak mě nějaký šesták nespasí"
"Můžete nakupovat jídlo"
"Za čtyři rohlíky ve večerce vaší kartou nezaplatím"
"Nebo můžete platit za dovolenou"
"Dovolenou si organizuju sám a ne přes cestovku. Když potřebuju, koupím si letenku a je hotovo"
"A naší kartou můžete platit i v zahrničí a šetřit a využívat výhody a bla bla bla bla bla.." (vážně to zopakovala ještě jednou??)
"Svojí zlatou Visou taky můžu platit po celém světě a nemám s tím problém"
*/
Ztratil jsem ještě asi další čtvrthodinu života neustálým opakováním toho, že tu kartu vážně nechci a ať mi jí neposílá domů. Bál jsem se, že boj s větrnými mlýny je marný, ale nakonec mě slečna propustila a mohl jsem jet domů, věnovat se smysluplnějším věcem. Pokud se někdy bude hlasovat o nejotravnější banku roku, mám jasného vítěze.
Často to na mě také zkouší různé firmy najaté mým operátorem.
/*
"Dobrý den, já jsem ze společnosti XYZ, partnera vašeho operátora a chci vám nabídnout výhodné služby. Máte chvíli času?"
"Ano, povídejte" (odpovídám ze slušnosti)
"Chtěl bych vám nabídnout neomezené volání na pět čísel zdarma, 24 hodin denně"
"Proč bych někomu volal 24 hodin denně? Já mám lepší věci na práci."
"No to je moc výhodné, zaplatíte jenom 400 korun měsíčně a máte volné minuty a bla bla bla bla..." (sakra neříkal před chvílí slovo "zdarma"?? odkdy jsou čtyři stovky zadarmo?)
"Ale já volám málo a neznám pět lidí, kterým bych chtěl nebo potřeboval volat"
"To se vám vyplatí, když neprovoláte volné minuty, můžete si je převést do dalšího měsíce"
"Takže budu mít na konci roku všechny ty volné minuty a můžu s nima dláždit ulice. Za poslední dva roky jsem provolal hodinu a půl a nevím, proč bych to měl měnit."
"Ještě si to rozmyslete, je to vážně výhodné" (umí ten člověk matematiku na úrovni základní školy?)
"Opravdu si myslíte, že když teď utratím za telefon asi 20 korun měsíčně je pro mě výhodné, abych dal měsíčně 400 a vyhodil je z okna? Děkuji, mějte se."
*/
V jakém světě to žijeme?